Kategorie: Příroda, hory a přátelé

Vysoké Tatry 3. a 4. 9. 2011

Vysoké Tatry 3. a 4. 9. 2011 Protože mi vypadly nějaké závody a na obzoru byl slibný víkend, co se týče počasí, vyrazili jsme s partou podobných nadšenců do Vysokých Tater. Akce byla naplánována opravdu bleskově ( v pátek večer ) a v sobotu ráno v pět jsme vyjížděli z Frýdlantu. O půl deváté už jsme se vezli v lanovce na Hrebienok.

         
Sobota: Hrebienok, Theryho chata, Sedielko, Zbojnická chata, Hrebienok  
     
Neděle: Štrbské pleso, Popradské pleso, Hincová plesa a zpět.  
                Protože mi vypadly nějaké závody a na obzoru byl slibný víkend, co se týče počasí, vyrazili jsme s partou podobných nadšenců do Vysokých Tater. Akce byla naplánována opravdu bleskově ( v pátek večer ) a v sobotu ráno v pět jsme vyjížděli z Frýdlantu. O půl deváté už jsme se vezli v lanovce na Hrebienok. Slibované počasí bylo ještě nádhernější, než hlásala předpověď a tak podobný nápad jako my měly i davy jiných turistů, takže se to okolo Hrebienku motalo jako na Václaváku. Naštěstí s přibývající výškou těch svátečnějších turistů ubývalo, přesto byla Theryho chata v obležení. Ani jsme dovnitř nešli, měli jsme ještě zásoby z domova. Po krátkém odpočinku jsme již opět stoupali směr Priečné sedlo. Je to taková průrva ve skalách a poslední stoupání do sedla je skoro horolezecký výstup za pomocí řetězů. A to byl kámen úrazu. Lidí bylo hodně a někteří na řetězech šíleně zdržovali. Přesto jsme se nakonec i my zhruba po půlhodině vydrápali nahoru. V sedle skoro nic není až na ten úchvatný rozhled a tak hned, opět po řetězech dolů. Naštěstí jen kousek. Pak už jen točitý prudký chodník plný klouzající suti. Kousek níže jsme dali další pauzu a pak jsme se již těšili na pivo na Zbojnické chatě. Pivo za 2, 60 jako kdysi, jen bohužel v eurech. Na druhé straně, když člověk uváží, že vše co tam rozmazlený turista sní a vypije musí nosiči vynést na svých zádech, tak zase tak moc nestálo. Viz foto ze soboty. Tak jen dvě, stejně by po více pivech byl sestup nebezpečný. Z Hrebienku jsme lanovkou jeli dolů asi okolo páté, celkem dost dobití. Po převlečení a hlavně přezutí na parkovišti ve Starém Smokovci jsme se vydali hledat nějaké ubytování. Bylo načase, večer již klepal na dveře. V horních partiích Tater jsme ani nezkoušeli, zavrhli jsme hotel, který se nám zdal na to, jak vypadal drahý a sjeli serpentinami od Štrbského plesa do Tatranské Štrby. Hned první barák, který jsme viděli byl penzión, vypadal dobře a tak jsme k němu otočili. Ubytováním jsme byli nadšeni, bylo volno a tak jsme brali. Necelých 40 € za dvoulůžkový pokoj v tak nádherném prostředí, co víc si mohl utrmácený člověk přát. Pro případné zájemce dávám adresu: http://www.ingrid.sk . Majitel nám ještě doporučil večeři v restauraci v nedalekém kempu a díky za radu, nebyli jsme zklamáni. Po namáhavém sobotním výstupu jsme v neděli chtěli už jen něco lehčího. Navrhl jsem tedy Popradské pleso a pak ještě kousek dál směrem k rozcestníku na Hincová plesa, či na Rysy. Počasí ještě nádhernější, než v sobotu, kdy se tohle v Tatrách podaří. A tak jsme neodolali a vystoupali až na Hincová plesa. Nikdy jsem tam nebyl a tak mne překvapilo, jak je to vysoko a daleko. Přesto nádhera, která stála za všechny útrapy.
PS. Na jedné z nedělních fotek jsou vidět Rysy z dálky, v obležení turistů.
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

 

print Formát pro tisk

Komentáře rss

Nemáte oprávnění přidávat příspěvky.

Uživatelské jméno
Heslo
     

Registrace >
Ztracené heslo >


Nebyly přidány žádné komentáře.