Zdroj: https://www.bakulfoto.com/index.php?a=enduro-a-cross-country/rallye-albania-5.az-12.6.2020  •  Vydáno: 22.6.2021 12:55  •  Autor: Bakul Bakulfoto

Rallye Albánia 5. až 12. 6. 2020

Rallye Albánia 5. až 12. 6. 2020Na Rallye Albánia 2021 jsem nejel v pozici fotografa, ale jako člen doprovodu Jána Zaťka. Tudíž jsem neměl za úkol fotit, ale starat se o blaho a pohodu svého závodníka a zároveň přepravit auto z bivaku do bivaku.

Příprava techniky    
 
Přejímky strojů
Start do prologu
3. etapa, start a na trati
Bivak a start do epilogu  
 Na Rallye Albánia 2021 jsem nejel v pozici fotografa, ale jako člen doprovodu Jána Zaťka. Tudíž jsem neměl za úkol fotit, ale starat se o blaho a pohodu svého závodníka a zároveň přepravit auto z bivaku do bivaku. Přímo v autě jel s námi závodník Igor Gažo. 

Těsně jsme spolupracovali s další výpravou Slováků, kde závodili Vlado Preis a Miroslav Hunana, jako doprovod David Tomášek. Dále jsme spolupracovali s Moraváky ve složení Jiří Kavan a Miloš Golka, které doprovázel otec Jiřího Kavana, (taky Jiří), bývalý vynikající motokrosař a reprezantant ČSSR. Spolupracovali jsme rovněž s početnou výpravou Czech beer teamu. Spolupráce spočívala mimo jiné v tom, že jsme ochutnávali z několika beček piva, které měla výprava sebou, my jsme naopak nabízeli k všeobecné spokojenosti košt moravské, ale i slovenské slivovice. Vzhledem k mému úkolu nečekejte fotky z trati, ale jen okolí padoků. Jen jednou jsme vyjeli na trať, ale to jen do tankovačky. Zde měli závodníci asi hodinu času do pokračování v závodu a tak zde fotek bylo víc. Podle toho, jak výpravu líčím se zdá, že pro nás doprovoďáky to byla nuda. Opak je pravdou. Přemisťování z bivaku do bivaku se mnohdy odehrávalo po tak úzkých a klikatých silnicích a do výšek přes 1500m.n.mořem, kde setkání a vyhýbání s kamionem, ale i obyčejným osobákem v protisměru vyžadovalo veliké šoférské umění. Pokud jsme si na tento přejezd stěžovali, nebylo to nic proti cestě další den. Místo objížďky asi 300 km, jsme zvolili 60 kilometrovou zkratku. To co nás a auta čekalo se dá přirovnat snad jen k jízdě řečištěm. A to navíc do prudkých kopců, plných zatáček, kde jediné co bylo slyšet bylo drnčení tlumičů a plechů aut. Kola hrabala, prokluzovala a někteří podléhali zoufalství. 60 km na jedničku až dvojku, na několika stovkách metrů i trojku. Auta vydžela, my taky. Vypadá to, že si stěžuji. Ne. Dokonale jsem si užil nádherné horské krajiny a nemalého dobrodružství. Albánie je nádherná země a pokud se mi ještě zadaří, rád se tam vrátím.

A tohle jsem já  
 Nedělám to rád, ale využil jsem fotek od Jána Zaťka a představuji sebe. Teď nevím, jestli jsem tak škaredý a nebo jen nefotogenický. Už se ale nedivím, že mně žádné děvče nechce.