Zápisky a fotky z cesty

    Podívat se a vlastně i nepřímo zúčastnit se nejprestižnějšího a zároveň nejpozoruhodnějšího vytrvalostního závodu na světě, jakým je bezesporu rallye Paříž - Dakar (samozřejmě letos start z Lisabonu) je snem každého motoristického fandy.

    Mně se tenhle splnil již podruhé a stejně jako loni i letos jsem se vrátil plný zážitků a dojmů z této opravdu dobrodružné cesty. Letos za možnost podívat se na tento slavný závod vděčím motoristickému fandovi a kamarádovi z Liptovského Mikuláše, Milanu Dozsovi. O své zážitky i fotografie, které jsem v průběhu cesty pořídil se chci s vámi podělit.

Rozloučení a společný odjezd byl stejně jako loni od firmy Lopraisů ve Frenštátu pod Radhoštěm. Odjížděli jsme brzy ráno 27.12.2005

Rozloučení a odjezd od Lopraisů

Tiskovka v Branickém pivovaru

Cesta do Lisabonu

Lisabon

Přejímky

Uzavřená parkoviště

Uzavřená parkoviště byla umístěná v nádherném prostředí parků a výstavných starobylých budov. Jejich šeď a patina dodávaly kontrast pestrým barvám naleštěných závodních speciálů.

Přejímky vozidel se konaly, i když fotky tomu nenasvědčují, v nádherném prostředí výstavných paláců barcelonského kulturního centra (fotky až u uzavřených parkovišť).

Do Lisabonu, dějiště úvodního konání letošního ročníku ralye, což byly formální a technické přejímky, jsme dorazili okolo jedenácté dopoledne. Abych popravdě přiznal, slepí jako koťata. Počítač ukradený v Plzni nám až nyní začal opravdu scházet a hledat místo dění letošního "Dakaru" byl opravdu nadlidský.

Zatímco se španělskými řidiči jsme si moc nerozuměli k vzájemnému porozumění došlo až při setkání s řidiči kamiónu ze Slovenska. Zavzpomínali jsme, něco i vypili.

Zdar, úspěch a štěstí si přáli opravdu všichni.

Rozloučit se popřát štěstí přišla jako vždy i paní Dana Zátopková.

1. den závodů   speciál test

Po dálnici uháníme dobrých dvě sta kilometrů, než začínáme hledat sjezd, kterým se dostaneme na námi předem vybrané místo na trati testu. Sjezdem opouštíme dálnici, platíme mýtné a na nejbližší křižovatce hledáme přibližný směr kterým dál.

2.den závodu  Portomayo - Afrika

Po vykouknutí z karavanu vidím po včerejším mumraji jen pár zbylých doprovodných kamiónů.  Lopraisova Tatra a Macíkův Liaz jsou ještě na místě, jak se dozvídám, startují asi až za hodinu.

3. den závodu   Nador - Er Rachidia

Zatím co my spíme nedaleko Meknes, ve vzdáleném Nadoru startují do ranní tmy první motocyklisté. Pořadatelé mají vše spočítáno tak, aby s prvními ranními paprsky nového dne startovali první motocyklisté do měřeného testu.

3. den závodu   Před bivakem v Er Rachidii

Stojíme na malém kopečku, za námi město a po levé ruce zeď lemující letiště, táhnoucí se až někam za obzor, v dáli splývající s červenohnědí okolí. V pozadí hory, ze kterých jsme do města přijeli. Jinak všude, kam oko dohlédne štěrková až kamenitá pláň již výše zmiňované barvy, bez nejmenší stopy po vegetaci.

4. den závodu  Er Rachidia - Qwarzazate

U nás vrcholí přípravy k odjezdu. Je dotankováno, kluci oblečeni a nabaleni vším, co můžou potřebovat. Tak už jen společná fotka na rozloučenou, pak ještě jedna, protože nám tam zrovna projíždí autobus, startování motorek a už nám oba mizí v dáli.

Až do městečka Foum-Zguid, za nímž začínal test, je to opravdu dobrodružná cesta po úzké silnici s jedním pruhem.  Dál již byla silnice nádherná. Za nějaký čas přijíždíme k místu, kde trať testu kříží naši silnici.

5.den závodu   Qwarzazate - Tan Tan

Cesta zpět

Nejen závodní auta, ale i téměř všichni z doprovodů jsou už pryč. Rachotí akorát elektrocentrála poblíž nás, jejíž zvuk byl slyšet po celou noc. Lidé ze zabezpečení „Dakaru“ jež necestují auty, nakládají vše do letadel a ta po naložení i se svými pasažéry postupně odlétají.

Text a foto: Jaromír Šigut